ROZHOVOR - REENACTMENT

Určitě všichni známe z armádních dnů a rekonstrukcí bitev lidi, kteří v dobových uniformách bojují podle historického scénáře, někdy takřka do posledního muže! Rozhodli věnovat svůj volný čas reenactmentu neboli znovuoživení historie. Proč to, ale „cpu“ na airsoftový web? To proto, že většina moderních reenactorů se věnuje i airsoftu nebo alespoň airsoftku používá jako levnější variantu místo zbraně ostré nebo tzv. zavářky. Takže vidíte, že mezi nás chtě nechtě patří! Tady je rozhovor s jedním z nich, Lukášem Coufalem.

Sekce: Novinky

Vložil BRAVO | 08.03.2013 13:23 | Zobrazeno 5627x

Otázka: V čem se vlastně liší reenactment od airsoftu a o co v něm jde?

 

Lukáš: Reenactment nebo living history (obojí je dost podobné) znamená v podstatě "znovuoživení nebo "živá historie", je jedno jestli se zabýváš starověkými Kelty, středověkými rytíři, druhou světovou nebo třeba moderními konflikty, lidé, kteří se tímto zabývají se snaží o dokonalé "ztvárnění své postavy" se vším všudy, tudíž, třeba pokud chci představovat pěšáka vyloďujícího se ve Francii, nestačí mít na sobě jen nějaké hadry, které vzdáleně připomínají onu danou uniformu, ale většinou jde o nejkvalitnější repliky na trhu, originálními ponožkami či dobovými brýlemi počínaje až po uniformu a výstroj, která je na chlup stejná jako za Dne-D, tudíž i množství munice a podobně. Ale není to jen o vizáži a o tom, že když skončí bitva pro lidi, že všechno svlíkneš a je z tebe zase "normální člověk“, při takové akci, stojí dobový tábor, kde se skutečně funguje jako za války, hodnosti se zdraví salutováním, tábor má svoji hierarchii, řeší se služby a hlídky, kdo má volno tráví ho třeba v polní jídelně, kde z rádia hraje Glenn Miller se svým orchestrem, k pití se podává coca-cola a tak dále. Další věcí je, že lidé zabývající se reenactmentem tráví také mnoho času studiem dobových příruček, manuálů a celkově studiem historie od historie daného konfliktu až třeba po historii dané jednotky, jejíž uniformu oblékají.

 

 

O: Takže vlastně jde o to, že se snažíte oživit historii se vším všudy. Žijí takto reenaktoři soukromém životě? A co finanční stránka, kvůli kvalitě výbavy to určitě leze víc do peněz než airsoft? Co Vás vede k tomu pověsit takové to airsoftové "běháni po lese" na hřebík a vžít se třeba do pěšáka bojujícího za Napoleona, nebo za SS-Standartenführera?

 

L: Ano, určitě oživení historie je asi tím největším hybatelem. Do peněz (i času) to opravdu celkem leze, ale to asi každý koníček, když se dělá pořádně. To, že by tím lidi žili i ve svém soukromém životě, nevím jak posoudit, ale vzhledem k tomu, že mezi lidmi, kteří se tomuto koníčku věnují, jsou snad všechny myslitelné profese od zedníka přes filmového režiséra až např. po právníka nebo lékaře si myslím, že to není tak viditelné, samozřejmě znám i spoustu lidí, kteří dělají u AČR a volný čas tráví právě v "jiných" uniformách, a většinou je právě tento koníček tím co je inspirovalo ke kariéře v armádě. Mě osobně k tomuto koníčku přivedl hlavně zájem o historii, který byl sepjat také se zájmem o zbraně (na rovinu, kterého malého kluka by zbraně nepřitahovali), ale také později i nějaká ta sepjatost s vlastenectvím a národní hrdostí, zejména ve vztahu k příslušníkům 1., 2. a 3. národního odboje. V podstatě každý k tomu má své určité důvody.
To, že bych ale pověsil "běhání po lese" na hřebík není vůbec pravda, protože právě toto, je na reenactmentu vidět, většina lidí si totiž myslí, že reenactment jsou ti lidé, kteří dělají ukázky bitev pro lidi v rámci leteckých dnů apod. nebo ti co stojí čestnou stráž u pomníků při významných výročích, či někdy dělají komparz ve válečných filmech nebo dokumentech, ale to není tak úplně celá pravda. Ukázky pro lidi a vůbec veřejné prezentace jsou tak 30% činností těchto lidí, ve skutečnosti se během celého roku uskuteční mnoho soukromých akcí (nejvíce v rámci bývalých VVP) po celé republice nebo i za hranicemi a tyto akce jsou teprve tím opravdovým living history. Je to nepopsatelný pocit, když si 17. prosince kopete v lese zákop, který se má stát vaším domovem na dalších minimálně 48 hodin, i když víte, že za určený čas se zase posadíte do auta a pak za pár hodin dojedete domů a budete si moct v klidu vlézt do vyhřáté postele. Reenactoři také během roku konají mnoho "cvičení" na kterých se trénují dovednosti, podle dobových manuálů a příruček například přežití, topografie apod. tudíž i toto se dá svým způsobem považovat za "blbnutí" v lese.

Osobně nevím, co lidi vede k tomu oblékat se do uniforem jednotek jako W-SS či RKKA a podobně, možná přitažlivost něčeho zdánlivě zakázaného a podobně. Já ovšem oblékám uniformy jiných armád, a jak už jsem psal výš, vede mě k tomu hlavně zájem o propagaci "zapomenuté historie" a také vlastenectví a národní hrdost

 

 

O: Co bys ty osobně poradil člověku, kterého zajímá třeba období 2. svět. války, dejme tomu 1. čs. samostatný prapor? Mě osobně velice fascinuje odhodláni našich mužů pod vedením Ludvíka Svobody a hrdinství nadporučíka Jaroše!

 

L: Vzhledem k tomu, že "svobodovce" dělám už nějaký ten pátek a už jsem několik lidí k tomuto "přivedl" tak bych případným zájemcům doporučil několik věcí:
Nastudovat si fungování a historii ČS. jednotek na východě od samého začátku (tzn. už od vzniku čs. legionu v Polsku). Ke studiu používat moderní zdroje jako jsou knihy Milana Kopeckého, AVISu a Romana Moravce (ta vyjde v nejbližších dnech). Zapomenout na zažité blbosti o orientaci našich jednotek na komunismus a přátelství se sovětským svazem (to jsou kecy minulého režimu, které už dnes vyvráceny jak vědecky, tak i výpověďmi veteránů). A vůbec vzhledem k problematice tohoto tématu, je lepší se chytit, někoho zkušeného, případný zájemce se tak totiž vyhne nákupům nevyhovující výstroje a i nesmyslných dezinformací

 

O: Říkáš "chytit se“ někoho zkušeného? Poradíš našim "čtenářům" nějaké týmy, které případným zájemcům pomohou a vezmou je pod pomyslná ochranná křídla?

 

L: Je to zajímavé, ale "svobodovci" jsou v reenactmentu zastoupeni úplně minimálně, v současné době není v ČR jediný klub/sdružení/jednotka, která by se zabývala výhradně svobodovci (a k tomu ještě na patřičné úrovni). Momentálně jde tedy o to, vyhledat samostatné jedince v současnosti totiž v ČR působí asi 30 "kvalitních" svobodovců, z toho valná většina se jich soustřeďuje kolem volného sdružení "Muži presidenta Beneše", které vzniklo při klubu KVH Rota Nazdar (www.rotanazdar.cz) jako jednotka sdružující zájemce o prezentaci jednotek 2. čs. národního odboje (tedy primárně o naše vojáky v Anglii, na Středním východě, či na východní frontě). Mezi akce, kterých se tato skupina účastnila, patří zejména natáčení dokumentu "České století", akce "Muži odplaty" k výročí atentátu na Heydricha či 70. výročí bitvy o Sokolovo, na kterou se za pár dní chystá 12 vybraných jedinců pod patronátem MOČR, kde budeme reprezentovat právě jako svobodovci, při pietních akcích v Charkově a Sokolově.

 

 

O: A nyní poslední, přímo airsoftově zaměřená. Jaké myslíš, že panuje v ČR veřejné mínění o nás airsofťácích? Spousta lidí nás popisuje jako „zelené blázny“ nebo jako pacienty, kterým chybí vojna! Co osobně považuješ za takové největší chyby, které z nás dělají smrtonosné živly, ohrožující veřejný pořádek a co by měli my, airsofťáci dělat, aby stouply na stupnici oblíbenosti? A jak hodnotíš snažení lidí kolem akce "Airsofťáku daruj krev“?

 

L: Osobně si myslím, že nálepku "zelené mozky, jimž chybí vojna" nedostávají jen airsofťáci, mnohokrát jsem se již s tímto míněním setkal. Problém totiž není v airsofťácích či reenactorech jako takových, ale ve společnosti celkově.

Dnešní společnost totiž neuznává žádné tradiční hodnoty, což je zde způsobeno hlavně 40-ti lety komunismu, kdy se z armády stal nástroj špinavé politiky a z prezenční vojenské služby rok/dva nesmyslného vymývání mozků. Dneska prostě není v módě být vlastenec a podobně. Společnost se na to dívá jako na něco divného až archaického. V tomto bychom si měli brát příklad ze zemí jako je US, VB nebo i Ruská federace.

Co se týče akce "Airsofťáku daruj krev!", je to aktivita, která se mi hodně líbí, dost jí fandím a doufám, že osloví co nejvíce lidí.

 

Děkuji za rozhovor!

 

P. S. Rád bych se Vám představil, jsem Jakub alias Bravo. Jako nový „moderátor“ webu jsem se rozhodl, že svoje články budu psát pro Vás, o Vás! Stylem rozhovorů se budu zaměřovat postupně na všechny odvětví military! Snad se Vám mé články budou líbit!

 

Autor: Bravo