POVÍDÁNÍ - NIGHT OPS #1

Bylo, nebylo kdesi u obce Záříčí uprostřed hluboké noci. Chtěli byste vědět co se dělo? Přečtěte si krátké shrnutí akce, a nebo pojďte nahlédnout do mysli opilého vojáka...

Sekce: Reporty z akcí

Vložil George | 26.10.2011 19:53 | Zobrazeno 2217x

Akci jsme si náramně užili a noční fajty se nám vryly pod kůži, a proto se už několik dnů můžete přihlašovat na pokračování akce night ops v Záříčí...

A na co všechno se můžete těšit? Pomalé našlapování po tmě prohledávání místnosti po místnosti s baterkou v ruce. Nejistota a napětí, které plyne z toho, že nevidíte na krok před sebe, prostě neustálý nával adrenalinu, to jsou noční akce :-) Kdo nezažil, nepochopí...

Na závěr ještě opečení nějakého toho buřtíku a pokec po akci … Díky parádní akci jsme si místo předpokládaného konce ve 24:00 zastříleli až do dvou ráno.

Odkaz na galerii ZDE

A teď jedna malá „příhoda“…

Dnešek začal velice mile, dlouhý den plný odpočinku tak to má být, pomyslel si mladý Voloďa: „V noci zase cvičení to zase bude.“ Nasoukat se do uniforem vzít něco na zahřátí a honem, honem skákat na transport. „To je práce“, nacpanej jak sardinka v tmavém pohybovadle se spolu s ostatními řítil vstříc chladné noci. „Tož chlapi máme chlast bude nám hej,“ řekl Voloďa. „Dyť já řídím,“ ozvalo se zepředu, „no jo vlastně, každej druhej řidič co nesmí chlastat, je to škoda, ale nevadí, aspoň víc zbude.“

Po obsazení základny jsme rozdělali oheň a začaly rozmisťovat hlídky…Zábava byla v plném proudu nikdo neočekával problémy tak víno teklo proudem. Cvičení mělo proběhnout až následující den.

Nocí se rozezněl zvuk kytary a tichounkého pobrukování u ohně se krčících chlapů ...

Po prohýřené noci se vojáci rozešli na hlídky a zbytek šel spát. Voloďovi nebylo tou dobou dvakrát dobře, protože to přehnal s vínkem… Proto, téměř nezamhouřil oka a neustále se převaloval ze strany na stranu... V okamžiku dalšího přetočení zkontroloval periferně nedaleko ležící výbušninu, v tom se zarazil, temná postava se pomalými kroky přibližovala k výbušnině... Voloďa s vypětím všech sil co nejopatrněji odepínal zbraň z na dosah ruky položeného pouzdra.

Výstřel, vzápětí další a další ... Temná postava se ocitla v tratolišti krve ... Díky bohu pomyslel si Voloďa, „dobrá práce“ sykl na kolegu, který se zrovna objevil ve dveřích záchoda. „Díky, příště už se mi nebudete smát, když si vemu kvér na hajzl co?“ s úsměvem kontroval.

Jména a postavy jsou smyšlené, jakákoli podobnost se skutečností je čistě náhodná :-)