Popis akce se bude ještě upravovat!

Strany:
USA – červená blikačka na kolo, slouží pro rozeznání stran a pro identifikaci po zastřelení (každý hráč ji rozsvítí, jak bude zasažen.
Partyzáni – bílá blikačka na kolo, slouží pro rozeznání stran a pro identifikaci po zastřelení (každý hráč ji rozsvítí, jak bude zasažen)

Muniční sklady – U každého skladu bude rachejtle. Po obsazení a dobití stanoviště musí tým, který útočil odpálit rachejtli. Tím dá znamení, že je sklad na jejich straně.

Zajištěn prodej AS věcí a občerstvení!
Střelivo, plyn, náhradní díly a na objednávku cokoli z e-shopu www.airsoft-online.cz
Na místě bude možnost nechat si zbraň opravit - jen jednoduché závady za bezkonkurenční ceny.

Pokud se nás sejde víc, jak 30 bude to fajn. 

Základní pravidla:
Zásah do zbraně - neplatí
Zásah do helmy - platí
Zásah do jiné výstroje - platí
POVINNOST reflexní vesty!!!!!!
Na mrtvolišti povinnost zajištěné zbraně 
Povinnost mít nasazené ochranné brýle po celou dobu akce! 

Základní informace:
Sraz účastníků akce: od 20:30
Plánovaný start akce: 21:00
Předpokládaný konec: 03:00 (vše záleží na zájmu)

- Přesné místo konání:  GPS: 49°19'27.338"N, 17°0'32.965"E
- Příjezdová silnice: Šotolina - projede každé auto
- Velikost prostoru: 13ha
- Parkování: zajištěno u prostoru pro cca 20 aut
- Pyrotechnika: prozatím zakázána (v budoucnu bude povolena)
- Akce je nahlášena a povolena  Legální
- Hra dostupná pro hráče starší 16ti let!!

Vstupné: 50Kč/osoba
Vstupné bylo nutné z důvodu pořízení drobných zajímavých věcí na průběh hry.

Vzít si s sebou:Baterku, teplé oblečení, blikačku na kolo, červenou nebo bílou podle zvolené strany, hlavně dostatek jídla a pití. 

Trošku něco ke scénáři:
Scénář:

Hned na úvod oznamuji, že akce bude spíše tematická, proto se zde nebude určitě nepřetržitě bojovat a střílet.

Příběh se odehrává v naší malé zemi uprostřed Evropy. Jak už je tomu z minulosti zvykem, je naše země obsazena. Naším okupantem se stává stát, který tradičně býval spojencem. Velká naleziště nového, velmi cenného kovu z náš ovšem udělala terč. Tento kov se nazývá Galium a je velmi odolný, pevnější než diamant. Celý příběh se odehrává na začátku roku 2013. Katastrofický konec světa předpovězený Mayi na 21. 12. 2012 jsme přežily, ale pro nás má tato předpověď jiný rozměr. Toho dne začala válka, okupace, teror.  Rok 2013 je zlomový pro naše dějiny, proto se pořádně usaď a čti!

            Jsem hodností svobodník a za celou svou vojenskou kariéru jsem nic nedokázal. Ne že bych se přehnaně snažil. Každý si o mě utírá boty, ale co, peníze slušné a když přetrpíte „bažantská léta“, máte vyhráno. Celý život jsem chtěl prožít nějakou akci, ale pořád se nic nedělo. Jednoho dne, znenadání, byl tu ten pocit. Necítil jsem to jen já, mráz po zádech běhal všem okolo. Očima jsme těkali jeden na druhého, každou chvíli se někdo ošil, pro jistotu se ohlédl a potom zase sklopil oči. Pořád se u nás na kasárnách něco šuškalo, každý z velitelů byl nervózní, sekýrovali vojáky víc než dřív. Bohužel žádné informace nebyly k mání, ale dlouho to na sebe nenechalo čekat. Ze starých praskajících reproduktorů a šramotícího rozhlasů se ozval důležitý proslov prezidenta. Tehdy to přišlo. K našim uším doléhala slova, která jsme nemohli pochopit. Máme složit zbraně. Armádu, které postupuje na východ, nechat projít.

Nikdo u nás nečekal takový vývoj situace. Ne po těch všech válkách, kterými jsme si museli projít během 20. století. Proč máme nechat naše domovy napospas? Proč se vydat všanc cizincům? Kdyby okupace probíhala nenásilně, možná že by si lidé zvykli, že by sklonili hlavy a nebojovali. Cizí vojáci si vybíjeli neoprávněnou zlost na nevinných lidech a hlavně ženách, a to žádný muž nemohl nechat jen tak.

Možná by do mě nikdy nikdo neřekl, že budu hrdinou a ani se za něj nepokládám. Dělám jen to nejnutnější pro přežití, pro své blízké. Nikdy jsem nechtěl nikomu ublížit, ale když vidíte, jak znásilňují vaši ženu, není cesty zpět. Ani okamžik jsem neváhal, vzal jsem zbraň a vojáka jsem bez milosti zastřelil, ne jednou ranou, ale celý zásobník jsem do něj vyprázdnil. Ženu jsem osvobodil. Naštěstí výstřely nikdo neslyšel, nezbylo než se vydat na útěk, schovat se do lesa kousek vzdáleného od Vyškova. Tento prostor jsem důkladně znal, vždyť jsem zde trávil dny i noci během pravidelných výcviků, které jsem absolutně nesnášel, a teď mi přišly vhod.

            Vše se ráno rozneslo, dozvěděl jsem se z doslechů rozhlasu, že byl zastřelen velící důstojník celého pluku. Proto se měl viník do 2dnů dostavit na místní radnici a přihlásit se. Lidé se začali tajně scházet, sdělovali si hrůzy, o kterých věděli, že je spáchali cizineční vojáci, kteří nám chtěli sebrat naši zemi.  Netrvalo ani den a již vznikaly malé partyzánské skupiny, které se soustředily v místních lesích a využívaly znalostí terénu. Několik lidí se již před mým činem dostavilo a přiznalo se ke zločinu a byli nemilosrdně zastřeleni jako zvířata, proto nebyla jiná možnost než se schovávat a bojovat!

 Po několika dnech se v místě zastřelení situace začala uklidňovat, vojáci přestali pročesávat každý domek ve vesnici, procházet po každé cestičce, procházet lesem a rozsévat smrt… V místním lese se shromáždilo několik dobrovolníků, kteří se báli o své rodiny, ukryté v bunkru, který si vlastnoručně a provizorně vybudovali za několik málo hodin.

            Tak se přesouváme do současnosti, kdy se ocitáme ve Vyškovském vojenském prostoru, kde šmejdí skupina amerických vojáků, kteří loví vrahy svých vojáků.  Dnes je 18.4 a skoro nás dostali, ale stihli jsme se schovat. Myslíme, že to nebude dlouho trvat a najdou nás! Několik kluků mělo známé na kasárnách, kde díky zmatkům ukradli pár zbraní a munici. Tuto munici si partyzáni rozmístili po celém prostoru, aby nedošlo k velkým ztrátám, pokud by se Američanům podařilo něco najít. Své zásoby munice si střežíme jak oho v hlavě a zrovna jsem na jedné hlídce…………. = začátek AS akce

PS: každý na akci zodpovídá sám za sebe. Pořadatel nenese žádnou odpovědnost za škodu, jak na zdraví, tak na majetku