I když je tu stále možné namítat, že styl jakým je celá kniha napsána, je přístupný různým interpretacím, a tak si lze na jejím základě myslet, že se v ní mluví téměř čemkoliv.

Tím si, ale pořád nejsem nějak moc jistý. Jelikož zní poněkud podivně stavět úplně nahoru ekonomiky zbrojní průmysl a ostatní odvětví chápat jako podpůrné. Vždyť primárním zájmem každého člověka je zajisti svoje životní potřeby a mezi ně páchaní násilí (alespoň u zdravých jedinců) nepatří. Nakonec je dnes již všeobecně přijímanou myšlenkou válečnictví vzniklo až po tom, co dosáhlo zemědělství takové úrovně, že jeden člověk byl schopen uživit mnohem více lidí, což vedlo k tomu, že narostl počet lidí, čímž se vynořila potřeba nových zdrojů a zároveň byli lidé, které bylo možno využít k získávání těchto zdrojů - ve zkratce zemědělství umožnilo vedení válek. 

Po tom ale to není válka a zbraně o co tu jde, nýbrž jde vždy o přežití. Válčení se tak stává pouze jedním z možných způsobů, jak problém přežití řešit. A průběh, minimálně, 20. století ukazuje, že to není způsob moc efektivní a že existují i lepší alternativy. (Doufám, že jsme mi tímhle rádoby optimistickým závěrem podařilo, alespoň trochu rozptýlit tvou paranoiu    

Snad mi bude odpuštěno, že píšu takhle dlouhé příspěvky, ale na závěr bych ještě připojil svou interpretaci Herakleitova výroku a proč v tom vidím Spencera. Chápal jsme to tak, že každý z nás je v neustálém boji proti každému a vůbec všemu ve světě. Že nejde o nic jiného než, že si cokoliv co chceme a potřebujeme, musíme vynutit násilím na úkor někoho. To jak jsme v tom dobří určuje naše sociální postavení - kolik a jaké lidi se nám již podařilo násilím překonat. H. Spencer právě měl takovou dost podobnou teorii založenou na pokřiveném chápání evoluce(právě on je autorem výroku "přežití nejsilnějších"). Aplikoval ji i na celé národy a předpokládal, že silné národy by měli dominovat ty slabší. A je asi docela jasné, koho svými myšlenkami inspiroval.

A zároveň aby se ti uvolnili lidi, kteří budou moci bojovat s jinými skupinami, musí být jeden jedinec schopen vytvořit více potravy než jen sám pro sebe a to ne nikoliv náhodně, že se prostě občas poštěstí velký úlovek, ale musí to být poměrně jisté, což u zemědělství je.